Každé řešení prakticky čehokoli má obvykle více možností, variant. Je tomu i tak v případě nakládání s komunálními odpady, které jsou bohužel nedílnou součástí našeho konzumního způsobu života. Není dobré se upnout slepě pouze na variantu jedinou, která někomu v dané chvíli připadá z jakýchkoli důvodů (veřejných i osobních) jako ta jediná správná. Spálit komunální odpad ze širokého dalekého okolí v ZEVO není jediným možným řešením. Zde jsou tři základní možnosti, přičemž každá z nich je zcela reálná.

Varianta 1

Zvýšit efektivitu třídění dále využitelných složek ze směsného komunálního odpadu SKO (papír, plasty, bioodpad atd.) tak, aby výhřevnost na skládku ukládaného SKO byla do 6,5 MJ/kg sušiny (podmínka § 40 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro pokračování skládkování SKO i po roce 2030). Začít se vážně zabývat cirkulární ekonomikou i na místní úrovni. Zároveň pokračovat v opatřeních umožňujících jímat z tělesa skládky Vydlaby tzv. „skládkový plyn“ a energeticky jej využívat.

Bohužel se nerealizoval záměr na vybudování Linky na úpravu SKO o kapacitě 25 tis. tun/rok, která byla v roce 2017 součástí Oznámení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru „Rozšíření recyklační plochy pro zpracování stavebních odpadů a linky pro úpravu SKO v areálu stávající skládky Vydlaby“. Krajský úřad Jihočeského kraje svým rozhodnutím doručeným veřejnou vyhláškou (č.j. KUJCK 115583/2017/OZZL z 10.10.2017) rozhodl podle ust. § 7 odst. 6 zákona, že tento záměr nemá významný vliv na životní prostředí a nebude tedy posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. Od realizace této linky provozovatel zařízení (ODPADY Písek s.r.o) upustil – možná i proto, že již v té době se v některých osvícených hlavách rodil projekt ZEVO.

• Pokračuje skládkování SKO z města a ze spádové oblasti (z okolních obcí bezprostředně okolo Písku, které nemají jinou možnost řešení nakládání se „svým“ odpadem). Město (jeho občané a domácnosti, živnostenská a podnikatelská sféra na území města) hradí svoz SKO na skládku, jeho uložení včetně příslušných zákonných odvodů za ukládání odpadu a provoz dotřiďovací linky. Možná též nutnost vybudovat a provozovat třídící linku na vyseparování vícero dále využitelných složek ze SKO. Vliv na ŽP v lokalitě v podstatě beze změn oproti současnému stavu.
• Podle Memoranda obcí je město Písek producentem 4.838 tun SKO ročně. Podle Memoranda svozových společností jsou Městské služby Písek s.r.o. producentem 2.400 tun SKO ročněa dalších 1.800 tun SKO za rok sváží z okolích obcí. V každém případě je zapotřebí, aby se při volbě této varianty zabýval Písek primárně „svým“ odpadem. Je na každé municipalitě, jak s odpady vznikajícími na území obce naloží. V případě Písku a spádových obcí to tedy dle Memorand činí cca 9 kt SKO ročně. Lze ale oprávněně předpokládat, že toto množství bude klesat.
• POZN.:
  Tvrzení, tak rádo opakované a zdůrazňované, že po roce 2030 nebude možné zneškodňovat odpad jeho skládkováním je zavádějící. Dikce zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů je jasná:

§ 40 – Zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku
(1)Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat odpady,
a)jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg,
b) které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu, nebo
c) které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat.

…

Poplatek za uložení zbytkového komunálního odpadu (tj. odpadu, který splní podmínky nižší výhřevnosti, než je 6,5 MJ/kg sušiny) od roku 2030 bude 800,- Kč za tunu. Zákon o odpadech v platném znění ale připouští i skládkování dále využitelných (energeticky) odpadů, pakliže ZEVO má odstávku nebo havárii apod. Takže SKO v tomto případě stejně poputuje na skládku Vydlaby jako doposud. Ovšem ne v současném množství, ale poměrně v množství 50 000 tun SKO/rok. Takže skládkovat se bude vesele dál, jenom se o tom nemluví. Poplatek za uložení tohoto odpadu od roku 2030 bude 1 850,- Kč za tunu. A samozřejmě to plně zaplatí opět občan.

Varianta 2

Využít nabídky Teplárny České Budějovice a.s., že bude zadarmo svážet SKO při jeho množství min 5.000 t/rok do ZEVO Vráto. Písek jako celek toto množství dle Memorand vyprodukuje. Pokd by ho ale díky vyššího stupně vytřídění materiálů pro recyklaci a materiálové využití bylo méně, může se určitě do této dopravně bezplatné kvóty přidat část odpadu již na skládku uloženého.

• Město (jeho občané a domácnosti, živnostenská a podnikatelská sféra na území města) hradí pouze svoz SKO na skládku Vydlaby, jeho naložení do přepravních kamionů a poplatek za zneškodnění odpadu mimo Písek. Plus provoz dotřiďovací linky. Za převoz odpadu do ZEVO Vráto by neměl být hrazen žádný poplatek – viz zápis z jednání. Snížení lokálních kumulativních dopadů na ŽP. Zvýší se environmentální dopady dopravy odpadu ze skládky do „cizího“ ZEVO, ale klesne intenzita dopravy „cizího“ SKO na skládku.
• POZN.:

Dne 11.11.2021 proběhlo v českých Budějovicích jednání ke krajské Svozové studii odpadů do ZEVO. Následuje citace ze zápisu z tohoto jednání:

„Dále bylo účastníkům jednání sděleno, že dne 27. 10. 2021 se konalo jednání s předsedou představenstva Teplárny České Budějovice a. s. Ing. Václavem Králem, na kterém bylo sděleno, že teplárna předpokládá úhradu nákladů na dopravu odpadu z překladišť o kapacitě nad 5000 t odpadu/rok do ZEVO Vráto. Tím budou náklady na odběr odpadu na výstupu z překladišť stejné jako náklady na „bráně“ (gate fee) ZEVO Vráto. Případná součinnost na výstavbě a provozování překladišť bude záviset na konkrétních obchodních jednáních příslušných obcí, resp. vlastníků odpadů, nebo potenciálních provozovatelů překladišť s TČB, resp. ZEVO Vráto, a. s., po vydání územního rozhodnutí na ZEVO.“

Varianta 3

Vybudování a provoz ZEVO.

Tato varianta si zaslouží asi nejvíce prostoru, proto se k ní vrátíme zcela samostatně někdy příště.