Nevyřešená doprava

Doprava a průjezdy 74 těžkých nákladních automobilů (TNA) denně navíc – proč je ZEVO Písek pro Písek a Smrkovice dopravně nepřijatelné

 

Projekt spalovny komunálního odpadu (ZEVO) přináší další trvalý provoz těžké nákladní dopravy skrz obytné území. Při dokumentací EIA avizovaných 74 průjezdech těžkých nákladních vozidel denně (součet vjezdů a výjezdů) jde o zátěž, která zhorší bezpečnost, hluk, prašnost, kvalitu ovzduší i kvalitu života. Přitom chybí přímé dopravní napojení na průtah I/20. Bez něho se z obytných ulic stává dopravní koridor.

Striktní požadavek (podmínka) OŽP na přímé napojení na I/20 bohužel vyšuměl. 

1) Co těch 74 průjezdů TNA denně navíc znamená v praxi

Stálý proud těžkých vozidel v dopravních špičkách i mimo ně zajišťujících dovoz komunálního a jiného odpadu z různých míst a směrů svozové oblasti, odvoz škváry a popílku, přísun sorbentů a chemikálií, servisní dopravu atd. Reálný dopad na obyvatele je akustický, emisně/imisní a bezpečnostní. Bez zajištění přímého napojení provozu spalovny na průtah I/20 přeložky se těžká doprava „láme“ přes místa, kde žijí rodiny, senioři, pohybují se chodci a cyklisté (silnice „U Smrkovické silnice“ + „Teplárenská“ + „Semická“, které propojují Písek Jih se Smrkovicemi a Semicemi až na křižovatku s I/20 „Semický kříž“).

 2) Bezpečnost a zdraví: proč těžká doprava škodí víc než „jen“ komín

Těžké nákladní automobily mají dlouhou brzdnou dráhu a horší rozhled. Křížení s přechody a zastávkami MHD je systémové riziko. To vše ohrožuje bezpečnost chodců (včetně dětí a seniorů) a dalších účastníků silničního provozu. Dieselové motory TNA vytvářejí krátké, ale hlasité akustické špičky (brzdění a rozjezdy, překonávání nerovností, vibrační hluk karoserie). Tyto akustické projevy mají přímý negativní dopad na poruchy spánku, které jsou zdravotně významné. Dokonce i „Dokumentace EIA“ konstatuje v „Hlukové studii“, že „v současnosti jsou v území dotčeném záměrem ZEVO překračovány prahové hodnoty pro obtěžování hlukem z dopravy a zvýšené užívání sedativ a léků k navození spánku včetně rušení spánku“. Těžká vozidla vedle vlastních výfukových emisí/imisí víří resuspenzi prachu z vozovky. Na rozdíl od komínu nejde o „naředěný“ kouř ve výšce, ale koncentraci škodlivin u země. Lokální nárůst oxidů dusíku v uličním kaňonu přispívá ke kašli, zánětům průdušek a astmatu, zejména u dětí, seniorů a zdravotně oslabených osob.

 3) Dopravní infrastruktura: chybějící přeložka = trvalý problém

Nové napojení na I/20 není ani připravené, ani rozpočtované – pouze se o něm (když se to hodí) „žvaní“. Provoz ZEVO by tak začínal bez klíčové podmínky bezpečnosti – těžká nákladní doprava by šla po stávajících komunikacích, která propojují Písek Jih se Smrkovicemi a dále pak se Semicemi. Slibovaný GPS monitoring sice ukáže, kudy kamiony jezdí, ale neudělá ticho, nezkrátí brzdnou dráhu a nesníží prach. A jelikož většina odpadů má Proudit od společnosti Rumpold-Vodňany, tak odbočení z I/20 na křižovatce „Semický kříž“ a střihnout to do spalovny přes Smrkovice (a naopak), výrazně zkrátí cestu a ušetří dopravní náklady – tak proč to tak bez ohledu na sliby, GPS a další pitomosti nedělat?! Těžká doprava degraduje vozovky (koleje, výtluky apod.), přenáší vibrace do domů a zvyšuje potřebu oprav. To jsou náklady pro město a vlastníky nemovitostí, nikoliv pro provozovatele spalovny. Pikantní ukázkou toho, jak se dokážeme o dopravní infrastrukturu starat je „nalajnování“ vodorovného dopravního značení mezi Pískem a Smrkovicemi na začátku září. Kdo tudy jezdí, tak zajisté ocení jak „umělecky“ byla střední dělená čára pojata.

4) Proč „zmírňující opatření“ nestačí

Časová okna (např. zákaz jízd v nočních hodinách) jen přesouvají zátěž do ranních a odpoledních špiček – tedy do doby, kdy jsou ulice plné dětí a pracujících. Euro VI / CNG u části flotily sice snižuje emise na km, ale neřeší resuspenzi prachu, hlukové špičky ani bezpečnostní rizika v křižovatkách. Překlopením přepravy odpadů na železnici se nikdo ani teoreticky nezabývá.

 5) Společenské a ekonomické dopady na město

Zhoršení kvality bydlení v dotčených lokalitách jsou tlakem na pokles hodnoty nemovitostí a snížení jejich atraktivity (týká se i nových projektů ve Smrkovicích). Více nehod a „těsných situací“ je jednou z příčin výjezdů záchranných složek. Image města výstavbou spalovny nic nezíská – naopak. Písek je historické město vyhledávané přespolními návštěvníky. Kamionový koridor skrz městské části není vizitkou „zeleného a bezpečného“ města.

 6) Závěr proti realizaci ZEVO v navržené lokalitě a režimu

Spalovna by přivedla do Písku další těžkou nákladní dopravu, která neumí být „tichá a čistá“, ale ani bezpečná. Navýšení průjezdů TNA o 74 průjezdů denně ke stávající (již dost intenzivní a obtěžující dopravě) není „drobná“ zátěž – je to bohužel nový „normál“, který sníží bezpečnost, zhorší zdraví i pohodu obyvatel. Bez přímého připojení spalovny na přeložku I/20 a pevně daných, vymahatelných podmínek (včetně reálného snížení počtu jízd) je projekt dopravně-bezpečnostně nepřijatelný. Ostatně, to jak si dokážeme „poradit“ s dopravními stavbami a dopravními opařeními ve městě jsme svědky právě v této době (srpen-září), kdy je vše rozkopané, rozvrtané a neprůjezdné.

A jaká je rozumná cesta? Nedovážet odpady do města, které už dnes nese vysokou dopravní zátěž.  Pro zneškodnění (a energetické využití) odpadů vznikajících v Písku využít navržené a realizované krajské řešení (centrální spalovna ZEVO Vráto). Ostatně poslední vstřícná nabídka zapojit se do toho regionálního systému padla na začátku září – měsíc před konáním referenda. Lepší je odvézt 5 tisíc tun (za rok) „našeho“ odpadu např. do Českých Budějovic, než do Písku dovážet 45 tisíc tun (ročně) „cizího“ odpadu a pak návazně odvážet a ukládat 15 tisíc tun (taktéž ročně) zbytků po spalování (škvára, popílek atd.). Pro zajištění dodávek tepla a teplé vody systémem je potřebné efektivně využívat stávající zdroje (samozřejmě za podmínky vynuceného odstavení kotle na HU) a další dostupné alternativy (odpadní teplo z průmyslu, odpadní teplo z ČOV, snižování energetické náročnosti staveb a provozů, další modernizace CZT, využití dotačně podporovaných lokálních zdrojů apod.).