Emise jsou všechny látky vypouštěné ze zdroje a uvolňovány do okolního prostředí (komín, doprava, manipulace se škvárou/popílkem atd.). Imise je to, co skutečně dýcháme „u země“ po naředění a chemických reakcích v ovzduší. A také to, co z emisí vypadne (gravitačně) nebo se vyplaví (atmosférickými srážkami) a stane se součástí půdního a vodního prostředí. Imise samozřejmě zasáhnou a korozivně ovlivní i veškeré stavby a technologie v dotčené oblasti.
1) Očekávané emise ZEVO
Oxidy dusíku (Nox) tvoří sekundární jemné částice a ozon, zhoršují astma a kardiovaskulární onemocnění. Kyselé sloučeniny (HCl, HF, SO₂) – dráždí sliznice, korodují materiály; v kotlině s inverzí se hůř „vyvětrají“. Těžké kovy (Hg, Pb, Cd, As) – v prachu a popílku; část uniká v ultrajemných frakcích, které pronikají hluboko do plic. Organické mikropolutanty (PCDD/F – dioxiny a furany, PAU) – i stopová množství mají dlouhodobé zdravotní dopady (karcinogenita, endokrinní účinky). Standardem bývá jen periodické (např. 1×/rok–1×/3 roky) měření v komíně; kontinuální měření je výjimka. CO₂ – spalování komunálu má významnou fosilní frakci (plasty). Reálně půjde o desítky tisíc tun CO₂ ročně. Od roku 2028 mají ZEVO spadat do EU ETS (povolenky) – náklad se má v případě píseckého projektu promítnout pouze do ceny tepla. Takže sankci za spalování fosilní složky odpadů (většinou cizích) z celého regionu „zaplatí“ pouze zákazníci písecké teplárny.
2) Proč imise mohou být problém právě v Písku
Písecká kotlina je typická častými inverzními situacemi. S nízkou výškou komína hrozí to, že nedojde k dostatečnému naředění emisí a jejich rozptylu na širší území. Což samozřejmě zvyšuje imisní zatížení lokalit v blízkosti zdrojů znečištění. Oproti původnímu návrhu došlo sice k navýšení výšky komínu z 40 na 70 m, dostatečná výška by ale byla 140 m (stávající komín teplárny. Skutečná imisní zátěž konkrétního území, konkrétní lokality bude kumulací znečištění i z dalších zdrojů, nejenom ze ZEVO (další zdroje teplárny, doprava, lokální zdroje znečištění atd.) Pokud rozptylové výpočty nepracují s aktuální kombinací všech zdrojů, imisní realitu podhodnotí. Průměry neukážou špičkové stavy (např. noční inverze či epizody nízkého rozptylu), které jsou pro zdraví zásadní. V kotlinách rozhodují nejhorší hodiny a dny, ne roční průměry.
3) Doprava = „skrytá“ emise a imise navíc
Spalovna znamená stovky jízd týdně těžkých nákladních vozidel TAN (dovoz odpadu, odvoz škváry a popílku apod.). Dieselové NOx/PM z TAN se nerozptylují 40–70 metrů nad zemí jako z komína – zůstávají v obytném prostoru, včetně školní a pěší infrastruktury Smrkovic. Bez dokončené přeložky silnice se imisní zátěž přenáší přímo na obyvatele. Zvýšená dopravní zátěž vedle emisí/imisí přináší ale i další rizika – hluk, prašnost, fyzická bezpečnost osob, škody na komunikacích a stavbách apod. Ostatně právě doprava je jednou z oblastí, kde se nejprve pro uchlácholení veřejnosti začalo s velkolepými sliby (přímé napojení spalovny na průtah I/20), aby tyto sliby postupně zcela vyšuměly a nikdo se k nim již nehlásí.
4) Popílek a dioxiny – co komín nezachytí
Každá filtrace spalin generuje nebezpečný popílek a zbytky čištění spalin (NO odpady), které je nutno stabilizovat a odvážet na specializované skládky. Každý převoz je další riziko úniku (nehoda, překládka) a emisně/imisní stopa. U dioxinů a těžkých kovů platí, že nulová tolerance je jedině jistota – periodické měření nezachytí krátké špičky (starty, přetížení, poruchy).
5) Co by byl minimální „emisně-imisní“ standard – a proč ho dnes nemáme jistý
Přepočet rozptylu s vyšším komínem a reálnou kumulací zdrojů, včetně nejhorších
meteorologických podmínek (inverze, nízké turbulence). Hraniční podmínky BAT: nízké emisní limity (NOx ≤ 80–100 mg/Nm³, prach ≤ 2–5 mg/Nm³), přísnější než minimum vyhlášek. Čidla „na plotě“ (fenceline) – veřejně dostupná on-line data o NOx, PM₂․₅/PM₁₀, HCl, HF v bodě dopadu (Smrkovice, školy/školky, obytné zóny). Častější měření dioxinů (min. 1× za kvartál; ideálně kontinuální vzorkování) + zveřejnění surových dat. Integrované řízení dopravy: časová okna, tiché zóny, povinná Euro VI/NG vozidla, monitoring trasy – před spuštěním zkušebního provozu.
Zcela absurdní je pak to, že ani ze tří verzí dokumentace EIA, ani následný posudek a podmíněné stanovisko nereflektovaly na jednoznačné požadavky orgánů státní správy, kterými jsou např.:
Šancí v případě realizace spalovny je pak precedens požadavku státní správy na kontinuální měření emisí ze spalování kalů na ČOV. Je-li toto požadováno u tak malého zdroje, mělo by to být bez pardonu podmínkou pro velký zdroj znečištění.
6) Závěr proti realizaci ZEVO v Písku – sumář
V prostředí písecké kotliny (kam z okrajových částí města spadají především Smrkovice) jsou emise „z komína“ jen část příběhu. Rozhodující jsou imise – tedy to, co budou lidé reálně dýchat dole a co se zapojí do potravinových a jiných řetězců, a co bude korozivně působit na stavební a technickou infrastrukturu. K tomu přičtěme sankce za vypuštění CO₂ (EU ETS), které zdraží teplo a odpad bez jasného zdravotního přínosu pro obyvatele. Bez prokazatelného splnění přísnějších podmínek a skutečně nezávislého modelování rozptylu je projekt ZEVO Písek emisně-imisně nepřijatelný. Racionální řešení? Pro zajištění dodávek tepla a TUV systémem CZT efektivně využívat stávající zdroje (samozřejmě z podmínky vynuceného odstavení kotle na HU) a další dostupné alternativy (odpadní teplo z průmyslu, odpadní teplo z ČOV, snižování energetické náročnosti staveb a provozů, modernizace CZT atd.) a minimalizovat dovoz odpadu a s ním spojenou zátěž. Pro zneškodnění (a energetické využití) odpadů vznikajících v Písku využít navržené a realizované krajské řešení (centrální spalovna ZEVO Vráto). Ostatně poslední vstřícná nabídka zapojit se do toho regionálního systému padla na jednání 4. září – měsíc před konáním referenda.