10. Studie proveditelnosti na možnosti energetického využívání komunálních odpadů v Jihočeském kraji po ukončení skládkování neupravených komunálních odpadů včetně stanovení potřebného počtu překladišť – analytická část (AF-Consult CR, 2021)
Str. 3:
„V rámci POH Jihočeského kraje jsou zmíněny následující technologická zařízení zabezpečení OH v souvislosti s EVO:
• Třídící stanice pro separaci využitelných složek ze směsného komunálního odpadu jako technologický prvek vloženým do řetězce mezi primárním tříděním KO a zařízením na předúpravu odpadů (MBU) a koncovým zařízením k energetickému využití odpadů.
• Zařízení na využívání a předúpravu odpadů – zařízení zahrnující výrobu TAP vzniklého z KO s předpokladem (dle POH) následného spalování ve stávajících či nových spalovacích zařízení
• Zařízení k energetickému využívání odpadů – jako koncový prvek nakládání s SKO – ZEVO – upravené lokální teplárny spalující TAP. Výstavba celokrajského zařízení není předpokládána.
Současný POH přímo explicitně nezmiňuje výstavbu spalovny směsných komunálních odpadů potažmo ostatních energeticky využitelných odpadů (OEVO).
Dále jsou ve směrné části POH zmíněny některé záměr jednotlivých ORP platné v roce 2015, týkajících se výroby TAP v Českých Budějovicích, spoluspalování SKO v Teplárně Strakonice, Kaplice, Vimperk. Zároveň jsou zmíněny plány na výstavbu mini ZEVO (cca 20 kt/rok) pro Tábor, Písek. Tyto záměry od této doby, tj. roku 2015 nepokročily.
Poznámka: V oblasti Táborska – Planá n. Lužnici je v současné době zvažován záměr výstavby ZEVO na spalování SKO. V současné době zde je ve stadiu realizace záměr pro spalování OEVO (v kapacitě 2,4 kt/r).“
Str. 28:
„Tabulka 6-5 Charakteristika CZT Písek a zdroje
ZEVO Teplárna uvažuje o možnosti ZEVO na 20 kt/r, jsou zde možnosti rozvoje areálu i blízkost skládky jsou výhodou.“
Str. 30:
„6.9 Možné lokality – Závěr
Lokality byly hodnoceny na základě existující rozhodující infrastruktury a možnosti dodávek tepla. Z ekonomického hlediska, kdy je cena vyrobené elektřiny v příjmech ZEVO marginální je rozhodující možnost dodávek tepla, tj. v případě požadavku využití instalované kapacity ZEVO na cca 8000 hodin ročně jako minimální výkon do topné sítě.
Z výše uvedených lokalit se pro aplikaci ZEVO jeví jako zajímavé lokality:
Tabulka 6-8 Perspektivní lokality CZT JčK
• České Budějovice – Nové Vráto
◦ ZEVO kapacita až 160 kt/rok
◦ Spalování TAP (tuhé alternativní palivo) kapacita min. 80 kt/r
• Planá nad Lužnicí (s možností rozšíření do CZT Tábor)
◦ ZEVO kapacita do 70 kt/r
◦ Spalování TAP kapacita do 40 kt/r
• Teplárna Písek
◦ ZEVO kapacita do 15-20 kt/r
◦ Spalování TAP kapacita do 15 kt/r
Všechny tyto lokality mají vybudovanou infrastrukturu, odbyt tepla v relevantní kapacitě a jsou zde základní podmínky pro umístění stavby ZEVO. V případě spalování /spoluspalování TAP je zde prostor pro různé možnosti technologických řešení. Výhodou oblastí zásobující CZT – byty stabilita dodávek i když s velkým poklesem v noci v letním období. Pravděpodobný pokles v budoucnosti z důvodu požadavků na teplené úspory ze strany státu, avšak s relativně velkou periodou (30 let). Průmyslové odběry mají výhodu trvalých a relativně vysokých odběrů, avšak možnost rychlejšího absolutního zrušení dodávek v době ekonomické nejistoty nebo přechodu na novou technologii. Ostatní lokality se jeví z různých důvodů jako nevhodné.“
Str. 98:
„14 Závěr analytické části
V analytické části byla provedena analýza metod nakládání s energeticky využitelnými odpady pro ukončení neupraveného skládkování směsného komunálního odpadu po roce 2030. Zároveň byly analyzovány metody dopravy SKO do zařízení EVO. Na základě tohoto rozboru je možné konstatovat jako optimální provoz 4 velkokapacitních překládacích stanic, případně doplněných lokálními malokapacitními překládacími stanicemi pro transport odpadu do zařízení pro EVO. Z hlediska zřízení pro EVO se jeví jako optimální aplikace spalovny – ZEVO. Připouští se možnost výstavby dvou ZEVO v kraji, a to České Budějovice a Planá n Lužnicí anebo jednoho centrálního ZEVO v Českých Budějovicích.“