11. Studie proveditelnosti na možnosti energetického využívání komunálních odpadů v Jihočeském kraji po ukončení skládkování neupravených komunálních odpadů včetně stanovení potřebného počtu překladišť – návrhová část (AF-Consult CR, 2021)
Str. 20:
„4.3 Teplárna Písek Město Písek, jako jeden z majitelů teplárny, zvažuje dle nejnovějších informacích výstavbu malokapacitního ZEVO v areálu stávající Teplárny. Konkrétní rozhodnutí o počáteční prověření této investice v daném okamžiku ještě nepadlo.“
Str. 54-55:
„9.2 ZEVO Písek
V případě města Písek se jedná o množství odpadů v regionu, tj. odpady z ORP Blatná, Písek, Prachatice a Strakonice, tj. v rozsahu cca 30 až 40 kt v závislosti na budoucím vývoji množství odpadů. Vlastní město Písek disponuje polovinou z těchto odpadů. Můžeme tedy uvažovat v zásadě s dvěma výkonnostními variantami: jedna pokrývající region s odpady, tj. v rozsahu 30-40 kt a druhou, a to pokrývající pouze oblast Písku. V první variantě se jedná ZEVO s celoregionálním významem, tj. bylo by zajištěno odstranění SKO a OO, případně OEVO v regionu. V případě druhé varianty se jedná spíše o řešení budoucí palivové základny teplárny než řešení odpadového hospodářství v regionu.“
„Systém CZT
Jak již bylo řečeno v analytické části systém CZT je významný z hlediska ekonomického výsledku. popis systému města Písek viz. kapitola 6 v analytické části. Systém dosahuje průměrného ročního výkonu 14,6 MW letního minima 4,7 MW, resp. lze očekávat snížení v souvislosti s modernizací CZT NÁVRHOVÁ ČÁST Studie Proveditelnosti Na Možnosti Energetického Využívání Komunálních Odpadů V Jihočeském Kraji Project ID.:0163T19 Archivní číslo 0098T19-TX 002 Revize 3 Strana 55 pokles na 3,7 MW s celkovou roční dodávkou 350 TJ. Jedná se CZT municipálního charakteru, tj. s naprostou převahou dodávky tepla pro otop, tj. s vysokou mírou sezonnosti.“
Str. 56-57:
„9.2.2 Písek ZEVO 40 kt
ZEVO 40 kt by kapacitně zajistilo produkci/prodej elektřiny v úrovni 6,5 GWh /rok, tepelný výkon do sítě CZT 8,6 MW (netto) tj. přibližně dvojnásobek minimálního výkonu do sítě CZT při 8000 hodinách provozu ročně.
V případě přepokládané dodávky do sítě 3,7 MW (netto) je v cca 3300 hodin za rok nutno redukovat výkon ZEVO nebo pracovat v kondenzačním odběrovém režimu s vyšší vynucenou výrobou elektřiny (tj. ekonomickou ztrátou z neprodeje). Celkové dodávky v tomto provozním režimu do sítě by dosáhly 175 TJ/rok a elektřiny 9,7 GWh/rok. Gate fee lze očekávat v úrovni 4050 Kč/t pro cenu tepla 160 Kč/GJ.
Z hlediska technologického konceptu čištění spalin by se jednalo stále o mokrou metodu s kyselou vypírkou v prvním stupni. Z hlediska investičních nákladů lze uvažovat s celkovými investičními náklady v úrovni 1061 mil. Kč (cena rok 2020).
Výhody:
• Nízká produkce nebezpečných odpadů.
• Rezerva v plnění emisních limitů a jejich udržení se změnou vsázky odpadu.
• Je regionálním řešením z hlediska nakládání s odpady.
Nevýhody:
• Velmi vysoké měrné i celkové investiční náklady.“
Str. 57:
„9.2.3 Písek ZEVO 18 kt
Kapacita ZEVO je v úrovni minimálního předpokládaného výkonu do CZT tj. 3,7 MW, tj. dodávka tepla po celých 8000 hodin za rok. ZEVO by mohlo pracovat buď v kogeneračním režimu (vyrobené teplo v páře 3,9 MW (netto) + 0,25 MW elektřina do sítě netto – při jmenovitém výkonu) anebo jako výtopna, (pak by došlo ke snížení spalovací kapacity spíše na 15 kt). Technické řešení roštový kotel – suchá metoda čištění spalin, filtr, katalytická redukce PCDD/F – toto řešení je spojené s relativně velkou produkcí nebezpečných odpadů. ZEVO této velikosti bude v nevýhodě se specifickými investičními náklady a v dalších obdobích i se zpřísňující legislativou – limitů emisí do ovzduší, ale i množstvím i produkcí nebezpečných odpadů. Vzhledem k tomu, že nebylo ZEVO této velikosti v ČR postaveno, a i koncepčně značně odlišné jedná se o velmi hrubý odhad a v tomto případě bychom přepokládali investiční náklady na úrovni 430-460 mil. Kč, (rok 2020) přičemž nejedná se o náklady konkrétní lokality.
Výhody:
• Nízké celkové investiční náklady.
Nevýhody:
• Vysoká produkce nebezpečných odpadů.
• Problém plnit, resp. mít rezervu v plnění emisních limitů a jejich udržení se změnou vsázky odpadu.
• V případě ZEVO 18 se jedná o lokální řešení problémů města Písku ať již odpadového hospodářství tak řešení provozu teplárny na uhlí v souvislosti s tlakem na růst emisních povolenek.
• Není řešením pro zbytek regionu z hlediska nakládání s odpady.“
Str. 57-58:
„9.2.4 Mini ZEVO Písek Závěr
Obě dvě varianty mini ZEVO by v případě dalšího zájmu bylo nutné konkrétně prověřit zpracováním feasibilitní studie jak pro určení optimální kapacity a lokality ale hlavně i nákladů, a to v tomto případě formou předběžných nabídek pro technologii ZEVO 18kt. Je pravděpodobné, že v Evropě se poslední realizace provedla asi před 20 ti lety a dále se se tímto směrem vývoj v Evropě nepokračuje.
Vzhledem k nesystémovosti z hlediska odpadového hospodářství regionu miniZEVO 18 kt nedoporučujeme podporovat.
Na základě výše uvedeného zpracovatel nedoporučuje ani variantu ZEVO 40 kt ani variantu ZEVO 18 kt. V případě většího miniZEVO 40-50 kt je z hlediska odpadového hospodářství již položkou řešení pro celý region. V případě, že se majitel CZT rozhodne pro teoretickou realizaci díla, je rozhodné nutné zpracovat podrobnou variantní Feasibilitní studii pro optimalizaci výkonu a ověřit konkurenceschopnost proti variantě centrální ZEVO včetně možných podpor.“