Teplo v Písku není problém, spalovna odpadů není řešením
Spalovny odpadů, nebo ZEVO, jak toto zařízení označují jeho obchodní propagátoři, jsou v zahraničí přežitá řešení. Spalovny vznikaly v 60. a 70. letech minulého století. Po celou dobu se do modernizací muselo investovat miliony EUR, nebo CHF. Jen pro malou představu, zařízení ve Švýcarsku KVA Horgen, na které se odkazuje i studie proveditelnosti pro spalovnu odpadů v Písku, muselo od roku 1950 do roku 2017 každých 2,5 roku uskutečnit investice do spalovny odpadů, a to z důvodu zpřísňujících se ekologických norem a emisních limitů, v řádu milionů CHF na jednotlivý případ. Dnes je směr v likvidaci odpadů v cirkulární ekonomice. To znamená třídit, třídit a ještě jednou třídit a využívat odpad jinak, než ho spalovat. Problém s výrobou tepla v Písku není! Existuje celá řada možností, jak teplo zajistit. Diverzifikace výroby tepla z různých zdrojů je to nejlepší řešení.
První cestou je hledání nevyužitých zdrojů, nebo realizace těch, které má již město k dispozici. Mám na mysli hotovou studii rekuperace tepla ze splaškové kanalizace, kterou disponuje Čistírna odpadních vod i Teplárna Písek. Tato studie hovoří o zařízení, které dokáže prostřednictvím tepelných čerpadel využívat teplo z kanalizace. Tento tepelný zdroj může mít výkon až 5 MW, což představuje ročně teplo v objemu 120.000 GJ. V roce 2021 prodala teplárna celkem 332.405 GJ tepla. To znamená, že na čističce je k dispozici 36% ročního objemu tepla pro Písek.
Město Písek může dostatek tepla pro své obyvatele zajistit například i instalací druhého biomasového kotle. Jeden již funguje a o druhém se před časem vážně uvažovalo. Na jednání se zástupci města bylo řečeno, že biomasa podražila, a že bude ještě hůře, až začne štěpkou topit Mladoboleslavská Škodovka a některé další subjekty. Ví se, že město Písek vlastní 6.000 ha lesů, které spravuje městská společnost Lesy města Písek. Kladu si otázku, proč by vlastník lesů nemohl zajistit dostatek štěpky pro Teplárnu Písek v cenově únosné úrovni pro dva biomasové kotle prostřednictvím své společnosti Lesy města Písek?? I dnes Lesy města Písku určitě prodávají dřevo na výrobu štěpky, ta však končí v jiném kotli, než v tom, který vyrábí teplo pro občany v Písku!
Další možností, kde lze získat teplo, je průmyslová zóna. Zní to trochu nelogicky, ale již v roce 2018 probíhalo jednání mezi společností AISIN a městem, o možnosti získat teplo vznikající z tavících pecí. Jednalo se odhadem o 10.000 GJ. Proč se záměr neuskutečnil, to neumím objektivně říci. Každá z uvedených stran to vysvětluje jinak. Ale faktem je, že v AISINu je teplo, které lze dál vyžít.
Obdobná situace je, podle mého názoru, i ve společnosti Kuststoff-Fröhlich. Tato společnost se na mne již několikrát obrátila s dotazem, jak snížit teplotu ve výrobní hale plné vstřikovacích lisů. Odhaduji, že i zde je potenciál zdroje tepla v ročním objemu více jak 10.000 GJ.
Teplo z bioplynové stanice teplárna již využívá od roku 2020. Smlouva je na 28.000 GJ ročně, ale v roce 2022 se podařilo dodat teplo v objemu 30.422 GJ. Ze zdrojů v průmyslové zóně lze získat celkem kolem 50tis. až 60tis. GJ tepla. Což je přibližně 18% ročního objemu tepla, které Písek spotřebuje.
Zemní plyn je dnes v energetických úvahách upozaděn. Jsem ale přesvědčen, že se jeho pozice za několik málo let zlepší a bude ještě několik desítek let doplňovat energetický mix, jako náhrada hnědého uhlí. Proto i tímto směrem se mohou vést úvahy o plynofikaci některých výměníkových stanic v Písku, nebo se lze více spoléhat na obnovenou kotelnu Samoty, která nabízí variantně výrobu tepla ze zemního plynu, nebo z LTO. Teplárna již dnes provozuje plynovou kotelnu na Výstavišti o výkonu 5 MW. Tyto zdroje není nutné používat jako tzv. baseloadové, ale mohou vypomáhat jiným lacinějším zdrojům, které jsem uvedl již výše, a to v době, kdy v Písku mrzne až praští …
Poslední možnost, kterou je potřeba v souvislosti se zajištěním tepla pro Písek zmínit, je JE Temelín. Oblaka “kouře“, která stoupají z chladících věží Temelína, jsou bez užitku mařeným teplem, vznikajícím při výrobě elektrické energie. Teplovod z Temelína do ČB se buduje už 3 roky a stále žádné teplo „budějčáky“ neohřálo. Z JE Temelín je již léta vytápěný Týn/Vltavou. JE Temelín má takové množství tepla, že by bez problému mohla vytápět ČB, ale i Písek, Strakonice a Vodňany. Proto i teplo z JE Temelín je variantou reálnou! Vzdálenost JE Temelín – ČB je delší, než vzdálenost JE Temelín – Písek. Ale ani vzdálenost 40 km mezi JE Dukovany a městem Brno není překážkou k záměru toto teplo využít.
Závěrem bych chtěl uvést, že jsem nastínil jen několik možností, jak zajistit teplo. Jsem přesvědčen o tom, že teplo vyrobit, nebo získat, opravdu není problém! Proto není nutné budovat v Písku spalovnu odpadů, aby se z Města v lesích stalo město, kde budou mít všichni obavu z exhalací ze spalování komunálního odpadu. Tvrzení, že je ZEVO v Písku třeba vybudovat kvůli chybějícímu teplu, je nepravdivé, drahé a neekologické!
Pro objektivní posouzení možností doporučuji aktualizovat Energetickou koncepci města nezávislým subjektem, který by měl k výše uvedeným možnostem přihlédnout a posoudit jejich relevanci.
Milan Kajtman, poradce v energetice